Učení a videa Sri Bhagavana

O důležitosti srdce

Jedinou realitou je srdce. Co říká srdce, to jediné je pravda. Srdce může říct: “Pomož mu.” A je to dokonalý čin. Srdce může říct: “Nepomáhej mu.” A ty mu nepomůžeš, je to dokonalý čin. Proč jednou srdce říká pomož mu, a po druhé říká, nepomáhej mu… tomu nemůžete porozumět. To je vedení, které přichází z kosmického vědomí, od samotného Boha. Nikdo nemůže pochopit, proč jednou Bůh říká to, a podruhé ono. Takže naslouchat svému srdci znamená naslouchat Bohu. Část musí poslouchat celek. Ty jsi ta část. Než se samozřejmě staneš Bohem, dosáhneš realizace a budeš v jednotě s Bohem. Takže ten celek se manifestuje srdci. A ty musíš poslouchat tento celek. To je Bůh nebo tvé srdce. Když ti srdce říká: “Udělej toto.” Udělej to. Když říká: ”Nedělej to.” Ať  si říká kdo chce cokoliv, neměl bys to dělat. To znamená naslouchat srdci. Dnes lidské bytosti neposlouchají celek, nenásledují své srdce, následují svou mysl. Proto je svět v kaši! Pokud by byli lidé osvíceni, kdyby jejich srdce rozkvetla, pak by jednoduše následovali své srdce, což znamená následovat Boží vůli. Pokud by každý následoval Boží vůli, nebyly by žádné potíže na Zemi. Ale my nenásledujeme Boží vůli, posloucháme naši vlastní vůli, která je iluzí.

Jak  milovat

Milujete, přesně proto, že máte strach, že lásku ztratíte. Nikdy neoceníte věci, pokud nebudete mít strach, že o ně přijdete. Je to paradox, tak jako vše ve vesmíru. Pokud existuje “předek” je tady i zadek”, když je něco “vysoké”, pak je něco i “nízké”. Přesně tak je vesmír vytvořen. Dokud nemáte strach, že ztratíte z nějakého důvodu přítele, partnera či dítě, nebudete je schopni milovat. A je zde také osamělost…a tak musíte milovat. Tato láska je podporována strachem, že nám blízkého vezme nemoc nebo něco jiného. Toto všechno je život a krása života je, že pokud jste schopni vidět, začnete ji akceptovat a skutečně milovat. V podstatě problémem není daná situace, problém je, že nejste schopni akceptovat to, co přichází. A to co přichází je cokoliv, co je zde v daném okamžiku a nic se tím nedá dělat. A když toto jednou začnete akceptovat, když to přijmete, láska spontánně vyroste ve vašem srdci. Když budete kultivovat své ctnosti, to vám pomůže pouze zapadnout do společnosti. Když se budete snažit být dobrý, milý, štědrý, to vše vám nepomůže stát se probuzeným, protože to není vaše pravda. Proto často říkáme: “Když nejste probuzení, nechovejte se jako někdo, kdo probuzený je.”

Když nejsi Mahatma, nechovej se jako Mahatma. Nesrovnávej se s Gandhim, Kristem nebo Buddhou. Není potřeba se cítit z toho špatně. Ty jsi ty a není tady nikdo jiný jako ty. Jsi jedinečný se vší svou žárlivostí, vztekem, nenávistí a čímkoliv co v tobě je. Měl by ses dívat na svůj vztek, žárlivost přesně tak, jak se díváš na předmět, což je možné jen tehdy, pokud neposuzuješ a pak vše zůstane, tak jak je. Emoce budou zcela jiné, než si myslíš, že jsou. Pamatuj si, že všechny tyto věci ti dal vesmír. Byl jsi stvořen proudem vesmíru a je potřeba s tímto proudem jít, žít, prožívat ho a užívat si to. Probuzený člověk je ten, který se nesnaží být někým jiným, je sám sebou. Tvůj problém je, že se snažíš změnit, je to jako snažit se narovnat psí ocas, nikdy se nezměníš. Až skutečně uvidíš nemožnost této změny, dojde k sebepřijetí a sebelásce samo od sebe. Neznamená to, že přijímáš nebo se snažíš milovat, prostě se to stane samo od sebe.

Bhagavane, když se dívám dovnitř sebe, nevidím lásku, propojení, ani radost. Jak získat všechno toto do svého života?

Oneness (Jednota) je o tom, že zůstanete s pravdou. Takže nyní je tvoje pravda, že nemáš spojení s božstvím, pravdou je, že nemáš v sobě soucit ani lásku. Co říká Oneness? Dívej se na ten fakt, zůstaň s ním a nic nedělej. To je učení „nedělej nic“. Například,  Oneness  nevěří v kultivování ctností jako takových: nemáš v sobě lásku, ale učíš se lásce, nemáš v sobě laskavost, ale praktikuješ laskavost, nemáš v sobě pravdivost, ale praktikuješ pravdu. Takže pokud něco kultivujete, tak to vůbec není pravda. Buď jste milující, nebo nejste. Oneness hovoří o skutečné pravdivosti, přirozené pravdivosti, přirozeném soucitu, přirozené lásce, přirozené laskavosti a cokoliv dalšího co chcete. A jak to můžeme získat? Jednoduše, díváním se na fakt, že to ve vás není. Toto je PRAVDA. A PRAVDA MÁ SVOU VLASTNÍ SÍLU!

Bhagavane, Bůh je jeden, tak je možné, že se jeho reakce liší od člověka k člověku?

Množství milosti, kterou přijmeš, nebo forma, kterou se ti Božské zjevuje, závisí na vztahu, který máš s Božstvím. To je důvod, proč je důležité nemít obraz trestajícího, nebo lhostejného Boha. Jestliže myslíš, že se na tebe Bůh vzteká kvůli tvým myšlenkám a životu a proto se ho obáváš, Bůh tě jistě potrestá. Jestliže tvým bohem je lenivý otec, přijdou odpovědi po nekonečných připomínkách a urgencích, taková bude tvá realita. Ty tvoříš svého Boha. Udělali jste si nepořádek v životě, nevědomí si své moci a svobody, kterou máte ve vytváření svého Boha.  Jedno z největších prokletí, které můžeš na sebe uvalit je mít špatný koncept Božství-špatného Boha, který nad tebou bdí, aby tě soudil a trestal. Pamatuj, když říkám vytvoř si své Božství, nemyslím tím vytvoření si neexistujícího Boha pomocí tvé představivosti. Bůh je tvůj stvořitel, tak jak bys ho mohl vytvořit? Vytvoření si svého Boha myslím probuzení tvé síly, kterou máš. Bůh je mocný, ale ty jsi taky částí Boha, jsi docela mocný a proto ty problémy. Máš svobodu si vytvořit Božství, jaké chceš. Je to jako být hrnčířem, který užitím hlíny vytváří mistrovské dílo. Vy jste hrnčíři a Bůh je hlínou. Bůh bude tvarován způsobem, jakým chceš.Proto používáme slovo Elokthakari – ten, jenž koná, jak je mu nařízeno. Nemysli si, že je to troufalé vytvářet si své Božství. Celou dobu ho totiž nevědomě vytváříš, teď to jenom uděláš vědomě a inteligentně. Božství samo sebe nijak nedefinuje. Lidé mu dávají tvář. Vytvoř si Božství, které je dost mocné, aby tě probudilo a rovněž vyplnilo tvoje touhy. Jestliže komunikuješ s božstvím jako k hravému, mocnému a soucitnému příteli, který slyší a plní tvé potřeby okamžitě, potom takový bude tvůj Bůh. Jestliže si naopak definuješ Boha jako nedosažitelného, potom se ti dveře nebí neotevřou, protože tam bude velká cedule s nápisem – zákaz vstupu. Jestliže říkáš, že Bůh je nedefinovatelný, potom toto bude jistě tvoje zkušenost. Můžeš si vybrat mít zamračeného Boha, mírného, nebo smějícího se Boha, nebo boha, který si s tebou hraje.

Jak si vytvořit silné pouto s Ammou a Bhagavanem?

Pokud se zaobíráte tím, jestli jsou AmmaBagavan bohové, nic se neuskuteční. Musíte si s námi vytvořit vztah jako s matkou, otcem, bratrem, sestrou nebo přítelem, či kýmkoliv jiným. V podstatě si vytvořte vztah k nám na základě modelu nejlepšího vztahu, který máte. Předpokládejme, že jste si vztah k nám vytvořili na základě modelu, který máte s matkou a otcem, pak se musíte vztahovat k Ammě a Bagavanovi stejně jak se chováte ke svému otci a matce. Toto je způsob, jak se k nám vztahovat. A pak zjistíte, že je pouto velice silné a milostk Vám přijde ještě dříve než o ni požádáte. Problém je, že váš vztah k nám nemá formu jako s bratrem, sestrou, matkou, otcem, strejdou, tetou, kamarádem, či kýmkoliv jiným. A vztahujte se k nám stejným způsobem, jako se chováte k tomu člověku ve vašem životě. Běžte a vyzkoušejte to a obdržíte obrovskou milost a získáte fantastické spojení.

Jak si mám uvědomovat svůj vnitřní svět?

Nejprve si začněte uvědomovat fyzické aktivity, mohou to být běžné fyzické aktivity, které děláme více méně nevědomě a vytvořili jsme si z nich zvyk, jako čištění zubů. Ráno když si čistíte zuby, tak to děláte velice mechanicky a měli byste tomu věnovat velikou pozornost. Prociťovat kartáček na vašich zubech, na dásních, jaké pocity to ve vás vyvolává, to jsou pro to vhodné aktivity. Pak při ranní sprše, či čímkoliv jiném, si uvědomujte, jak stéká voda po vašem těle, a jaké pocity to v těle vyvolává. Normálně toto všechno děláte ze zvyku a nejste si vědomí co se děje, takže byste si to měli začít uvědomovat. A když jíte tak má mysl tendenci být roztržitá místo toho, aby se soustředila na jídlo, jeho chuť, strukturu a vůni. Například při chůzi byste si měli uvědomovat co všechno se děje ve vašem těle, abyste mohli jít, jak pracují svaly, jak se pohybují nohy a ruce, můžete začít pozorovat všechny tyto věci. Nebo je na to vhodná jakákoliv píseň. Zda věnujete pozornost zvuku, nebo jste nepozorní. Nejlepší by bylo dělat fyzické aktivity, Když si začnete tyto věci uvědomovat, získáte zcela nové prožitky. Co můžete vyzkoušet je ohnout se dopředu a dívat se hlavou dolů mezi nohama. Pak také uvidíte, že vnímáte věci jinak, zvyk se mění. Klíčem je dělat věci, které děláte normálně, ale plně si je uvědomujte. Může to být jakákoliv aktivita, která je vám blízká. A pokud můžete změnit způsob, jak ty věci děláte, např. dívat se dolu hlavou mezi nohama, pak je to mnohem účinnější.  Další věcí je zlomit tento zvyk. Například, když chodíte na ranní procházku, pár dní půjdete na večerní procházku, tak se ten zvyk pravděpodobně změní.  Další věcí, kterou můžete dělat, je jít na místa, kde jste nikdy před tím nebyli. Tak bude mít mysl určité problémy vztahovat se k těm místům, to může změnit ten vzorec zvyku. Může to být i tržiště, rušné místo, něco co je nové, co může být výzvou pro vaši mysl, protože na to nejste zvyklí. Když to vydržíte dělat po dobu 49 minut denně, může to být 7 minut nebo násobky 7, a za 21 dní se v mozku změní tento zvyk nevědomého konání a začnete si být více a více vědomi toho co děláte. A toto uvědomění se pomalu přesune do vnitřního světa, a pak si budete vědomi toho, co se ve vás děje. Ostatní se děje automaticky a není nic, co byste měli dělat, kromě toho, že si toho budete vědomi, to je vše! Vše ostatní je automatické.

Jak prožívat bolest?

Máš-li bolest a skutečně ji prožíváš, pak tě ten druhý přestane zraňovat. Zkus to, a uvidíš. Teď o tom pouze spekuluješ, a proto to nikdy neuděláš. Takže to prosím udělej a sám pro sebe zjisti, co se stane. Představ si, že tě honí tygr, že máš strach a prožíváš ten strach. Víš, co se stane? Ten tygr na místě ztuhne a zastaví se. Nevrhne se na tebe. To je důvod, proč Ramana nebo někdo jiný si může hrát s tygry. Ale kdybys tam šel ty a hrál si s nimi, skončil bys v tygrově žaludku. Proto Ramana, když chodil na procházky se svými učedníky, jim říkával, aby si drželi odstup, protože on se mohl tygrů, leopardů, hadů dotýkat a nic se mu nestalo. To proto, že on neměl žádný strach. Ale pro tebe by to bylo nebezpečné. Na tebe by stejný tygr reagoval odlišně. Takže – udělej to a uvidíš, co se stane. Angulimala (zloděj a vrah) byl bezmocný před Buddhou. Lidem se dělalo zle strachy už jen při uslyšení jména Angulimala. Ale Angulimala byl bezmocný, když se mu Buddha postavil tváří v tvář. Čili Buddha neměl žádný strach. Udělej to a uvidíš, co se stane. Tyto věci se musejí udělat – víš to. Nemá smysl o nich přemýšlet ani spekulovat. To není k ničemu. To není vůbec takový typ dharmy. Toto je dharma typu „urob si sám“. Udělej to a uvidíš.

O klasické praxi advaity – “kdo jsem já?”

V podstatě na psychologické úrovni ty jsi tou otázkou: “Kdo jsem já?” Ty jsi ta otázka. Jakmile tato otázka odejde, ty odejdeš s ní. Pokud tu je tato otázka, pak ty jsi tu také, žádná otázka – ani ty tu nejsi. Takže dotazováním se: “Kdo jsem já?” udržuješ to “já”. Neexistuje žádná odpověď na tuto otázku. Pokud ten kdo se ptá, zjistí, že tady není odpověď, pak tato otázka zmizí. A spolu s otázkou zmizí i ten kdo se dotazuje. A teď co se stane v takovém případě, kdy předpokládáme, že jsi zmizel, ale jak jsi věděl, že jsi tam? To, co se od této chvíle děje je, že se pozorovatel stane pozorovaným. Jsi definován tím, co je pozorováno. Předpokládejme, že jsi v místnosti a je tam televize, zdi, lustr, lidé okolo, protože tohle všechno je tam, ty jsi tam také. Když to všechno odstraníš tak zmizíš.

Jinými slovy, to učení je o tom, že pozorovatel je pozorovaným předmětem. Řekněme, že je tady strom, protože je tady strom, začneš existovat. Ten strom tě definuje. Jinými slovy – ty jsi ten strom. Protože támhle je zeď, začneš existovat. Stal si se zdí. Jsi ta zeď. Jsi ten strom. Ty jsi ti ostatní lidé. Pozorovatel se stal pozorovaným. Toto platí pro osvíceného člověka. Ale když půjdeš do ještě vyšších stavů Jednoty – potom se ty staneš tím stromem. Budeš prožívat dýchání stromu. Vlastně se staneš zdí. To je super stav. My však nemluvíme o těchto stavech. To je také možné. Může to přijít, může to odejít. Co se však stane je, že ty zmizíš. A cokoliv tam je, jenom to jsi ty. Nejsi nikde, proto jsi všude. Cokoliv je tam, tak jsi jenom ty. Ne že se tím staneš, ale protože to tam je, začneš existovat. Ty jsi tam. Jsi definován tím ostatním. Ale ta osoba je kompletně pryč. Ale jakkoliv se to budu snažit vysvětlit, nemůžeš to pochopit, až do chvíle, kdy se tam dostaneš sám. A teď se stále více a více lidí rychle dostává do tohoto stavu, hodně lidí ze západu se také rychle do tohoto stavu dostává, takže jsem si jist, že mnoho z Vás, co tu sedíte, budete schopni dostat se brzy do tohoto stavu. Potom budete sami vědět o čem to je. Jakkoliv o tom budu více mluvit, stejně to nepochopíš. Musíš se tam dostat. A aby se to stalo, tak rychlost, kterou jsou koordinovány tvé smysly, to se musí zpomalit. Když mě vidíš, tak mě neposloucháš. Když mě posloucháš, tak mě nevidíš. Každý smysl funguje nezávisle. Ale děje se to tak rychle, že to vypadá, že smysly pracují simultánně. A proto máš pocit, že jsi tam. Ale když se to mírně zpomalí, zmizíš. A proto jsem řekl, že je to neurobiologická transformace. A mám pocit, že mnozí z Vás se celkem rychle posunují tímto směrem. Očekávám, že v několika málo následujících měsících mnozí z Vás budou schopni dostat se do tohoto stavu. Nyní mnoho lidí se dostává do tohoto stavu.

Bhagavane, myšlenky proudí od osvíceného člověka, ale nevyruší ho. Když nám přicházejí nějaké špatné myšlenky, ovlivní nás to, proč?

Podívejte se, mluvíte z pozice neosvíceného člověka, pouze spekulujete. Jakmile jste osvícení, ve skutečnosti vidíte myšlenky. Vidíte je jako něco od vás rozdílného, stejně jako když se v kině díváte na násilí. Víte, že je to film, že ano? Neskočíte do filmového plátna, abyste konali. Stejně je to s myšlenkami – jste odděleni od vašich myšlenek, o tom je osvícení. Myšlenky přijdou, ale pak je můžete vidět jasně, proto je jedním z učení: Tvoje myšlenky nejsou tvoje myšlenky. Pouze se díváš na myšlenku. Nic se nestane. Může to být žárlivá, zlostná, násilnická myšlenka, protože řekněme, že jsi osvícený. A on není osvícený a má žárlivou myšlenku. Po nějakém čase tato myšlenka projde i tebou. Zachytíš ji. Často zachytíme myšlenky prostřednictvím 6.čakry-agnie a vysíláme jí pomocí bindu- vysílače vzadu na hlavě. Jste příjemci a vysílače. Takže ten neosvícený může mít myšlenku. Žijeme ve světě plném neosvícených lidí, jsou tady hrozné myšlenky, a tyto myšlenky budou vámi procházet. Ale pokud jsi osvícený, pouze ty myšlenky vidíš, v žádném případě tě nepřinutí konat. I pokud bys byl Ramana či Budha, budeš mít tyto myšlenky. Ale Ramana i Budha dělají to, že se na tyto myšlenky dívají. Oni oba vědí, že tyto myšlenky přicházejí do této atmosféry stejně jako znečištění. Znečištění přichází do této místnosti. A když znečištění do této místnosti přijde, tak také odejde. Stejně tak myšlenky přijdou a také odejdou. Jednoho dne měl Mahatma Gandhí vražedné myšlenky, když byl ve vězení. Mahatma Gandhí byl velmi citlivý člověk a zkoumal to, pak zjistil, že kuchař, který v ten den připravoval jídlo, byl vrahem. Ve vězení ten vrah vařil, a své myšlenky přenesl do jídla, které jedl Gandhí. A pak měl z toho Gandhí vražedné myšlenky. Proto je velmi důležité, kdo vaří u vás doma jídlo. Takže myšlenky cestují, ale nejsou to vaše myšlenky. Neovlivní vás, pokud jste osvícení. Pokud nejste osvícení, ztotožňujete se s tou myšlenkou. “Stane se to MOJÍ myšlenkou.” Máte prožitek žárlivosti a na základě toho začnete konat.

O zkouškách na cestě

Bůh nezkouší své oddané. To, co považujete za zkoušku boží, jsou v zásadě překážky, které jste si sami pro sebe vytvořili. Já a Amma se vám v zásadě snažíme se vším pomoct. Někdy se může zdát, že vás zkoušíme, ale ve skutečnosti vás chráníme, abyste si nepřivodili ještě větší bolest. Řekněme, že se modlíte za dobrou práci a já vám to nedám, bude to pouze proto, abych tě ochránil od zjevného nebezpečí,nebo tě požehnal s něčím mnohem lepším. Já Tě miluji! Jsem tady jenom proto, že tě tolik miluji. Nejsi ode mne oddělený. Pro mne to neznamená milovat někoho jiného, ale mně samotného.

Na téma strachu

Zvenku se zdá, že jsem odvážný, ale hluboko uvnitř prožívám strachy, kterým nerozumím. Dokonce se bojím hledat pravdu. Bojím se cokoliv začít nebo se čehokoliv vzdát. Jádrem tvého bytí je strach. Hluboko uvnitř je pouze strach. Strach ze ztráty čehokoliv, strach ze selhání nebo nějakého jiného trápení, důvod strachu se mění. Neandrtálec se bál určitých věcí, pračlověk, který lovil, se obával určitých věcí, a také středověký člověk měl z jistých věcí strach, a moderní člověk se zase bojí krachu na burze, nebo že ho žena opustí. Takže máš různé druhy strachů, ale v podstatě strach přetrvává v celé historii člověka, protože tak dlouho jak budeš existovat, bude tady strach. Protože nejsi zde proto, abys existoval, jsi pouze iluzí, a neustále bojuješ o přežití. Pokud by se tvé mentální pochody zastavily, přestal bys existovat. Přestane li mozek vytvářet tyto mentální pochody, zmizíš. A příroda se snaží, aby se to stalo. Bůh se snaží, aby se to stalo. Ale ty tomu vzdoruješ, protože se bojíš zmizet. Jsi vystrašený, myslíš si, že je hrozné zmizet. Ale neuvědomuješ si, že když zmizíš, je to ta největší radost, kterou si vůbec dokážeš představit. Zeptejte se na to těch, kteří zmizeli. Mám kolem sebe tolik lidí, kteří neexistují, kteří zmizeli. Žijí v radosti 24 hodin denně. Nic je nemůže ovlivnit. Protože dokud budeš existovat, budeš trpět, protože TY NETRPÍŠ. TY SE ROVNÁ UTRPENÍ. Dokud jsi zde, je zde utrpení. Existovat znamená trpět, protože ty nemáš důvod existovat. Je to limitace. Je to omezení. Není to pravda. Když zmizíš, zůstane tady pouze bezdůvodná láska. Jednoduše láska bez příčiny. Láska, kterou znáš, má důvod. Tato láska je bezdůvodná, je pouze tady. Vidíš psa a miluješ ho. Vidíš mravence a miluješ ho. Vidíš lidskou bytost a miluješ ji. Je prostě tady bez příčiny. A co radost? Vaše radost má limity, tato radost je neomezená. Všechno se to děje, protože tady nejste. Jste li zde, láska, kterou znáte má důvod, a to není láska. Radost, kterou znáte je omezená, a to vůbec není radost.  Musíte do toho skočit, i když neumíte plavat. Musíte se ponořit. Když se potopíte, je po všem! 

Bůh a člověk jsou dva konce té samé reality.

Bhagavane, proč děti musí trpět za činy svých rodičů? Co mají děti v takové situaci dělat? Musíte si zapamatovat, že rodič byl také jednou dítětem. Takže byl traumatizován svými rodiči. Přenáší se to z generace na generaci. Mohlo se to stát tvému pradědečkovi, z něho to přešlo na tvého dědečka, pak na tvého otce, a pak na tebe. Takto se přenáší určitý způsob chování, určitý postoj z generace na generaci. Nakonec kdybyste to zkoumali více do hloubky, nikdo nenese zodpovědnost, protože kýmkoliv jste, je důsledkem řady věcí, které se vám událi během těhotenství. V podstatě to začalo myšlenkami tvých rodičů, které měli před tvým početím, během aktu zplození, a také co se odehrálo v děloze, což nazýváme 4 košíky, jaké byly myšlenky tvojí mámy i táty během těhotenství, a pak po narození, jaká byla tvá reakce na narození a pak co se odehrálo po narození, co poznamenalo okolí na tvou adresu, to vše je zapsáno ve tvém podvědomí, kde se můžeme podívat zpět. Toto jsou věci, které tě ovládají. Takže nemáš svobodu, tvůj otec nemá svobodu, nikdo nemá svobodu, není tady vůbec žádná svobodná vůle. Ale vy máte iluzi svobodné vůle, tudíž si ji užijte. Myslíš si, že jsi svobodný, tak si to užij. Ale pravdou je, že nejsi svobodný. Nemůžeš pro to nic udělat. Tak to v životě chodí. Ale pokud tomu rozumíš, budeš mít kousek svobody, a je také možné některé věci změnit. Takto můžeme ten scénář změnit. Samozřejmě se to musí odehrát v procese. Ale jinak jsme ovládání tímto programem. Takže když si uvědomíte, že jste ovládáni, nemáte na výběr, protože víte, že jste kontrolováni. Když nemáte na výběr, odevzdejte se. Když se odevzdáte, co máte? Máte svobodu. Uvědomíte-li si, že tady není svobodná vůle, pak je zde úplná svoboda, je to paradox protikladu. Myslíte-li si, že máte svobodnou vůli, pak si myslíte, v pořádku měl bych udělat toto, měl bych udělat tamto, jste zmatení. Předpokládejme, že půjdete do supermarketu a najdete množství mýdel a jste zmatení, které mýdlo koupit. Všechny věci, které jste viděli v televizi, vás neustále táhnou tímto nebo jiným směrem, že ano? Proto tady není vůbec žádná svoboda, je zde boj. Ale předpokládejme, že jste viděli pouze jedno mýdlo a jen to jedno mýdlo je tady, je zde nějaký problém? Ne. Takže toto je problém lidí. Nezapomínejte na to.

KDYŽ MÁTE NA VÝBĚR, NEMÁTE SVOBODU.

KDYŽ NEMÁTE NA VÝBĚR, MÁTE SVOBODU.

A nemít na výběr znamená uvědomit si, že tady není svoboda. Jen s tím plujte. Nevybrali jste si, kde se narodíte, nevybrali jste si vaši práci, tak jak si myslíte, naprogramování vás přimělo dělat všechny tyhle věci. Když si toto uvědomíte, jste svobodný člověk, osvobodíte se, jste mukti (osvícení ).

Bhagavane, existuje chtíč pro osvíceného člověka?

Podívejte, probuzení lidé mohou mít rovněž děti, stejně jako neosvícení. Jestliže probuzený člověk cítí chtíč, mluvíme potom o biologické potřebě Chtíč u normálních lidí můžeme nazývat psychologickou potřebou. Pro neosvíceného člověka je to více zvířecí pud. Je to jen součást našeho těla, to je vše. Takže neosvícený člověk může sedět sám a mít myšlenky plné chtíče Osvícený člověk toto nemůže dělat. Protože jeho mysl nemůže povstat s chtivými představami, takže tam není mentální, či psychologická potřeba-chtíč. Ale řekněme, že je tady žena, pochopte, může tu být fyzická potřeba. A on ji samozřejmě nenaplní proti jakýmkoli společenským zákonům. Může mít proto takový vztah, jestliže má ženu a mohou mít rovněž děti. Ale tato biologická potřeba je velmi, velmi slabá. Může to být rovněž velmi dobré řešení na populační problémy. Takže je to tu, ale řekněme, že je zde člověk, probuzený člověk, a prochází kolem něj žena, je tady fyzická potřeba – chtíč. Poté, co odejde z jeho očí, je vše pryč. Už více na to nemůže myslet. Takže chtíč přichází a odchází s podnětem. To je vše, nebude to způsobovat žádné problémy, ale neosvícený člověk o tom bude pořád myslet. Půjde za ní a bude ji sledovat, jinak by zůstal tak jak je. Toto se neděje osvíceným osobám.

Otázka o chtíči

Chtíč může být klasifikován buď jako biologický nebo jako psychologický. Biologický chtíč je mechanismus vytvořený přírodou pro přežití a pokračování druhu. V tom nikdy není problém. Je to energie, která napomáhá vývoji vyššího vědomí. Problém je, když jsou příčiny chtíče psychologické. Chtíč se spouští, když má člověk strach nebo nejistotu, nebo když se zabývá činností, kterou nemá rád, nebo když trpí nudou či pocitem bezvýznamnosti. Velký strach z budoucnosti nebo z neúspěchu nebo strach z odmítnutí ve vztazích jsou často příčinou chtíče, který se stává problematickým. To vše je vnímáno mozkem jako hrozba pro přežití, a proto se aktivuje mechanismus zajišťující přežití, který se projevuje jako chtíč. A za druhé, když děláš něco, co nemáš rád, provokuje to v lidském systému chtíč, neboť člověk má vždy tendenci utíkat od bolesti nebo nepohody k něčemu příjemnému. Podívejme se na příklad mladého muže, kterého trápil nekontrolovatelný chtíč, protože začal studovat studijní obor, který se mu nikdy nelíbil. Ten chlapec nebyl šťastný s tím, co dělal, nebyl schopen dobře prospívat ve studiu a trpěl ohromnou nejistotou, což v něm v důsledku spustilo mechanismus chtíče. Dokud tento chlapec nezačal pracovat na své nejistotě a nepřijal své pocity, nemohl problém překonat. Ale když ten mechanismus uviděl a překonal svoji nejistotu, jeho nezřízený chtíč prostě zmizel. Jelikož je chtíč pouze projevem tvých hluboce zakořeněných strachů a tvé hrůzy z určitých činností, rozum napovídá, abys pracoval s pravým problémem a ne jen s jeho příznakem. Zaměř se na vyřešení svých úzkostí a miluj to, co děláš. Pak překvapivě zjistíš, že se chtíč zmenšil.

Trpíš nadměrným či nezřízeným psychologickým chtíčem? Přemýšlej a najdi svůj největší strach nebo nejistotu, které v tobě spouštějí tento mechanismus. Miluješ práci, kterou děláš?

Pravda a vnitřní integrita

Jestliže nebudeš doopravdy mluvit pravdu, nemůžeš vyvinout vnitřní integritu do velké míry. To, co říkáš, je povrchní, chybí tomu hloubka. Jen když začneš mluvit pravdu, pak budeš doopravdy vědět, co se děje uvnitř tebe. Žádným jiným způsobem se nedostaneš se do hloubky. A pak se stane zázrak. Tím zázrakem je to, že tě to vezme ke kořenům. A ty zjistíš, že to všechno je prázdné. A tím se od toho osvobodíš. Radost, jakou zakusíš, se nedá popsat. Nezáleží na tom, co tam je. Vidíš, co tam je? Co je to autentičnost? – Vidět, co tam je. V podstatě pochop to, že vnitřní integrita je vidět, co je v tobě a pravda je říkat to, co vidíš. Nemyslím tím přesně fakticky, ale jen do určité míry. Pravda se stává autentičností, vnější autentičností. Napřed něco vidíš, a pak o tom mluvíš. Vidění je jedna věc, mluvení je věc druhá. A když o tom budeš mluvit, zjistíš, že účinek je nepředstavitelný. Nemusíš nic dělat, všechno je pak automatické. Zkus to. Každý okamžik ve tvém životě bude radostným, a to stačí. V životě nepotřebuješ dosáhnout ničeho jiného. Nebudeš říkat: “Chci tohle, chci tamto.” Taková je radost z toho, když pouze vidíš, co se děje uvnitř. To je všechno, co je v životě třeba. Co je život? Vidět, co se odehrává uvnitř. Pak mi řekni, jaké to je. Když nevidíš co se ve uvnitř děje, cítíš se znuděný. Život se ti zdá bezvýznamný, bezúčelný, a proto chceš tohle, chceš tamto. Vytváříš tak mnoho tužeb a přání. Ale pokud se doopravdy podíváš, co se děje uvnitř, je v tom taková radost, že nebudeš chtít nic jiného v životě. Můžeš být žebrák, můžeš být malomocný, nestane se nic. Jen si budeš užívat každý okamžik svého života. Nepotřebuješ peníze, ani jméno, ani slávu, nic, dokonce ani bezpečí. Ani se nebudeš bát zemřít. A kupodivu, život se o tebe postará. O všechny autentické lidi se stará život nebo Bůh, nebo jakkoli tomu chceš říkat. Neautentičtí lidé zemřou. Jsi-li autentický a nemáš co jíst, jídlo k tobě přijde. Nějak se to stane. Nějak se svezeš. Jen půjdeš a vezmeš si to. Život se stane zázračným. Protože nejsi autentický, tyto věci se v tvém životě nedějí. Ale opět – nesnaž se být autentickým. Opravdu BUĎ autentický. Jen tehdy se budou dít zázraky. Jen tehdy se staneš hromnou bytostí. Pak k tobě přijde požehnání. Všechno, o čem jsem mluvil, se stane pravdou. Proč jsou lidé zablokovaní? Protože jste nepravdiví, a tedy neautentičtí. Proto jste nikdy doopravdy neviděli, co se děje uvnitř vás samých. Proto děláte vnější věci, abyste se udrželi v chodu. Děkujeme.

Proč čelím tolika překážkám na mé cestě za úspěchem?

Neustále vytváříš vnější svět. Myslíš si, že vnější svět je nezávislý od vnitřního světa. Řekněme, že tě tvé podvědomí naprogramovalo na neúspěch. Myslí si, že nemůžeš nikdy uspět. Že by jsi uspět neměl. A pak co se stane, řekněme, že jdeš na pracovní pohovor. Tvé podvědomí se spojí s podvědomím té druhé osoby. Podvědomí mají určitá “internetová” spojení a ta druhá osoba, s kterou na pracovním pohovoru mluvíte, se rozhodne, že vám tu práci nedá úplně bezdůvodně. Protože to, co se děje vevnitř ve skutečnosti vytváří vnější svět. Je to velmi, velmi silné. Z toho důvodu dostanete to, čeho se bojíte i to, co nenávidíte. Také dostanete to, co milujete. To se také děje. Proto musíte vidět, co se (ve vás) děje. Pokud to nedokážete, pak si musíte nechat pomoct od někoho, kdo vám to může ukázat. O tom je samskara shuddi a jiné techniky, které by to měly napravit a dát do pořádku. Jakmile se to napraví, budete vidět, jak se věci ve vnějším světě dramaticky mění, v případě že jste uviděli co se skutečně (ve vás) děje.

 Sri Bhagavan na téma rodičovství – 1. část

Celosvětově vzrůstá znepokojení nad nedostatkem pochopení procesu zvaného rodičovství. Rodiče si bolestivě uvědomují, že nejsou dostatečně vybaveni vychovávat své děti. Nejlépe kvalifikovaní jsou ti rodiče, kteří objevili lásku. Objevíš-li lásku, víš přesně jak žít, a jak vychovávat své dítě. Pak budeš přirozeně vědět, jak reagovat na různé etapy vývoje života svého dítěte. Bez lásky nebudeš reagovat na své dítě, ale tvé reakce budou vycházet ze strachu nebo zranění. Nicméně pokud jste neobjevili lásku, je lepší naučit se rodičovství alespoň jako umění. Naučit se toto umění je velmi těžké, protože vyžaduje nejenom hlavu, ale i srdce. Panchatantra, která je pramenem starodávné indické moudrosti hovoří o zacházení s dítětem do jeho 6 let jako s králem, do 12 let jako s princem a pak jako s přítelem.  Nicméně bychom měli věnovat pozornost nejdůležitější fázi lidského života, která začíná záměrem počít a končí několik hodin po porodu. Být rodičem je sám o sobě mimořádný spirituální proces, který přinese velké sebeuvědomění vedoucí k vnitřní individualizaci. Pomůže vám otevřít se bezpodmínečně tomu druhému a také vás naučí žít s božským vedením, když budete častokrát na rozcestí. Být rodičem je úžasný zážitek. Pomůžeme vám s tím

Rozdíly mezi osvíceným člověkem (mudrcem) a svatým?

Většinou používáme slovo mudrc pro ty, kteří jsou osvíceni a slovo svatý pro světce. Mudrcem je myšlen člověk, který je osvícen, což znamená, že nemá Já. Osobnost zmizela. Není v něm žádná osoba. Osobnosti pouze přicházejí a odcházejí. Ale není v něm žádná osoba, a když se ho zeptáš: „Jsi tady?“ Nemůže říci: „Já jsem zde či já tady nejsem“, protože samotná tato otázka mu nedává žádný smysl. On je úplně pryč, zmizel. Rychlost s jakou pracují jeho smysly, jsou pomalejší než u svatého. Na druhé straně svatý je stále tady. Má osobnost a je stále tady. Což osvícený člověk či mudrc nemá. A svatý je také ve spojení s Božstvím, s Bohem a podrobuje se boží vůli. Takže světec neustále naslouchá boží vůli a na tomto základě funguje. Na druhé straně pro mudrce všechno co se stane je spontánní. Nespojuje se s boží vůlí jako takovou, protože pro něj je všechno boží vůle. A nějak obzvlášť se nespojuje s Božstvím. On jen žije každým okamžikem. Základní rozdíly jsou: mudrc nemá osobnost, světec má osobnost. Mudrc nemá spojení s Božskou vůli, zatímco svatý je ve spojení s Božskou vůlí, a chování světce je předvídatelné, a přizpůsobuje se společnosti, jeho chování a slova jsou příkladná. Mudrc je nepředvídatelný a jeho chování může a nemusí být příkladné. Toto jsou některé rozdíly mezi svatým a mudrcem.

 Sebepřijetí

Podívejte se, základní věc je, že to co je zde, není důležité, Ať je to srovnávání, žárlivost, frustrace, zloba, nenávist, nic z toho není důležité. Co je však důležité: „Díváte se na to?!“, a když se na to díváte: „Akceptujete to?!“ Takže například, je zde žárlivost, nejprve si buďte vědomi faktu, že tu je žárlivost. Většina lidí si toho není ani vědoma. A když jsme si vědomi této žárlivosti, což způsobuje spoustu bolesti, je dalším krokem akceptovat tuto žárlivost, protože je zde! To že je tady je fakt, a nic se s tím nedá udělat! Cokoliv uděláte, je pouze snahou zakrýt tento fakt, schovat ho pod koberec, a brzy vám začne působit problémy. Takže je potřeba tuto skutečnost akceptovat. V momentě, kdy něco akceptujete ať už je to cokoliv, přestanete plýtvat energií. Když přestanete plýtvat energií a energie je klidná a stálá, protože jí neplýtváte, jedině to je radost, jedině to je štěstí. A to je vše. Nezávisí to od žádných podmínek, nezáleží, jestli získáte dům, auto, nebo cokoliv jiného, co vám přináší potěšení. Radost a štěstí není podmíněno těmito faktory. Závisí pouze od jednoho faktoru, a tím je klidná a stálá energie. Energie je klidná a stálá, pokud je zde akceptování, a před tím než to akceptujeme, musíme vědět, že je to zde. Takže co je zde je absolutně nedůležité, proto Vám povídám: „Bůh Vás nesoudí.“  A když Vás nesoudí On, proč se soudíte sami? A to co je zde, je v lidské mysli, která je miliony let stará. Mysl je starodávná a je tady. Není to tvoje mysl, nebo jeho mysl, jediné co zde je, je lidská mysl se vším, co v ní je. A když tady je tato mysl, budeme mít tyto emoce a pocity, protože všechno toto je součástí lidské mysli a její základní přirozeností. Je to tak jako bychom si vzali cukr, který má svou chuť, barvu, krystalickou formu, toto jsou charakteristiky cukru. Toto jsou charakteristiky lidské mysli. Takže určité aspekty protékají jedním člověkem, určité aspekty zase jiným člověkem. A není nic, co s tím můžete dělat, či co byste s tím mohli udělat. Jediné co máte dělat je dívat se: „AHA, vidím, je to tady, a když to tu je, obejměte to, spřátelte se s tím a přijměte to. Když to uděláte, všechny konflikty vymizí, a když zde nebude konflikt, nebudete plýtvat energií. A když je zde energie, jedině to je radost a štěstí. Je to tak jednoduché. Není potřeba dělat pranajámu, či spoustu dalších cvičení. Ano tyto cvičení mají svůj vlastní efekt, ale znovu se dostanete do konfliktu a znovu vyvstane problém. Dočasně vám pomůžou. Pro trvalou úlevu se musíte naučit nebojovat sami se sebou, musíte se naučit akceptovat cokoliv je zde. A když vás Bůh nesoudí, tak proč soudíte sami sebe? Jakmile čelíte těmto věcem, jako je strach, zlost, chtíč, či cokoliv jiného, tak Vám začnou povídat svůj příběh. Jakmile je ten příběh řečen, je po problému. Musíte počkat, až se příběh skončí. A tak mu ten chtíč začal vyprávět svůj příběh. Jaký to byl příběh? Tento člověk dělal teoretickou fyziku a později se stal jedním ze špičkových fyziků světa. Nenáviděl experimentální fyziku. Nikdy ji neměl rád. Když chtěl studovat teoretickou fyziku, musel dělat také experimentální fyziku, kterou nenáviděl. A tento odpor k experimentální fyzice, odpor dělat to, co nemá rád, tento konflikt se změnil na strach a strach se změnil na chtíč. A jak bojoval s chtíčem, ten chtíč se zvětšoval. Řekl si: “Ó, tak toto je ten příběh.” Pak řekl: “Je mnohem jednodušší vypořádat se s experimentální fyzikou než s chtíčem.” Objal ten příběh, promluvil se svým profesorem, začal být šťastný při pokusech v laboratoři a problém se utišil. Toto se v životě děje. Musíte tomu čelit, přijmout to, pak vám to řekne svůj příběh a osvobodíte se.

Utrpení není v té skutečnosti, ale ve způsobu vnímání té skutečnosti.

Podívejte se, znají zvířata utrpení? Ne, neznají, snad jen na velice krátkou chvíli, ale znají fyzickou bolest. Když zbijete zvíře, bolí ho to fyzicky a na chvíli na vás může mít velký vztek. Za čas je vztek na Vás přejde, protože zvířata mají pouze krátkodobou paměť. Nemají dlouhodobou paměť. Zatímco my máme dlouhodobou paměť, tudíž o dané události dále přemýšlíme. A právě to přemýšlení o tom, co se stalo, vám způsobuje utrpení. Předpokládejme, že vám někdo dá facku. Co se stalo? Ruka vás udeřila a na pár minut cítíte teplo na tváři, ale to je vše. A tak, kde je problém? Můžete to vzít jako dobré cvičení pro vaši tvář a hlavu a dále se tím nezaobírat. Ale vy pak přemýšlíte, kdo je ten darebák, který vás uhodil, proč vás uhodil, jak mu to oplatit, jak ho udeřit. Přemýšlíte o všem, co se stalo, že ano? To je to co nazýváme utrpením. Fakt je jednoduchý, něčí ruka mě udeřila do tváře nebo vás někdo nakopal do zad, a to je vše. Tolikrát jste již upadli. No a co? Ale proč z toho děláte takový velký poprask? Protože je zde ta vzpomínka a co je vzpomínka? Vzpomínka neboli paměť, je proud myšlenek. A myšlenky jsou toho viníkem. Myšlenky vždy vytvářejí neplechu a problémy a přežívají pomocí srovnávání. Takže myšlenky jsou kořenem a příčinou všech problémů, a proto způsobují utrpení tím, že převracejí ten fakt na vnímání. Toto můžete zastavit tím, že budete žít život ve vnitřní integritě. Pokud budete žít ve vnitřní integritě, myšlenky se mohou zastavit samy. Myšlenky mohou přijít pouze, když jsou potřeba nebo i když přijdou, budou to pouze určité funkční myšlenky: světlo hoří, rožni zde, vypni to takhle, dej to sem. Tento druh myšlenek zde bude. Nebude tu však neustálé přemýšlení o tom, co se stalo v minulosti, nebo co se stane v budoucnu. Budete pouze v přítomnosti. V přítomnosti nemůžete přemýšlet. Zkuste a uvidíte. Můžete přemýšlet o minulosti či budoucnosti. Přítomnost je žití prožitků, kde nejsou vůbec žádné myšlenky. Ale přemýšlení se pro Vás stalo zvykem, stejně jako lhaní. Neustále přemýšlíte a přemýšlíte, a tím pouze plýtváte energií. A proto se častokrát cítíte unavení a nemůžete si užívat života, protože bez ustání přemýšlíte. Takže jaký je smysl tohoto přemýšlení? Aby se to vše zastavilo, musíme se vrátit k vnitřní integritě. Celý čas lžete, a kdybyste mluvili pravdu, neničili byste společnost. Ale pokud nebudete mluvit pravdu, povedete život plný lží, které mají svůj vlastní škodlivý efekt. Co máme tedy v této situaci dělat? Musíme začít praktikovat vnitřní integritu. Když začnete žít ve vnitřní integritě, můžete být upřímní a stejně tak nenarušovat společnost. Proto se Vás snažíme naučit vnitřní integritu. Takže toto je pravda ohledně lhaní. Když chcete přestat lhát, musíte praktikovat vnitřní integritu, a jakmile budete méně lhát, tak přestanete mít potřebu neustálého přemýšlení. Jste tak plní lží, protože ego neustále přemýšlí, nepřetržitě zakrývá pravdu, protože když přestane přemýšlet, tak se ukáže pravda a vy pravdu o Vás samotných nechcete vidět. Neuvědomujete si, že zatímco víte toho tolik o tom druhém člověku, víte velmi málo o sobě samém. Víte velice málo o sobě samých, ale zdá se, že víte toho tolik o druhých, a faktem je, že pokud se podíváte do sebe sama, víte, co tam najdete? Každý chce o sobě přemýšlet krásně a cítit se dobře. Nemáte rádi, když se cítíte provinile nebo špatně, a tak vše krásně upravujete.  Všechen odpad, který ve Vás je pěkně načančáte a schováte uvnitř Vás. To je váš problém. Nikdy jste neviděli samy sebe. Je v pořádku, když lžete někomu jinému, ale když lžete sami sobě, to vás zničí. A pak z Vás bude osvobozená bytost. Budete tak volní jako pták létající na obloze, tak absolutně volní budete, ale musíte praktikovat vnitřní integritu, která je k tomuto jediným nástrojem.

Kdo bude pozorovat mysl, jestliže neexistuje žádné „já“?

Je to vědomí, které je svědkem. Říkáme tomu “chit.”A pak má vědomí taky velkou radost, kterou nazýváme “ananda”. Proto zpíváme “Sat chit ananda”. Takže toto jsou vlastnosti vědomí a dále je to schopnost být svědkem. Vědomí se nemůže účastnit, ale může být svědkem. Čili je to vědomí, které je svědkem mysli, je svědkem myšlenek. A když je vědomí svědkem, pak se neztotožňuje. Pouze vidí myšlenky, pouze vidí mysl, pouze vidí všechny činy. Takže ty jsi čistým vědomím. Právě teď se ztotožňuješ s myslí. Proto jsi v mysli uvězněn. Ale jak jednou vyskočíš ven, budeš volný od sevření mysli a vše, co budeš dělat, je, že budeš svědkem. A být svědkem – musíš být svědkem a vidět, jaké to je.

Nebudu to popisovat, jinak byste si vytvořili koncepty. Ale jakmile se tam jednou dostaneš, je to velice jasné. Nikdo tě nemusí nic učit, budeš to vědět sám. Dostaneš se tam. Nedělej si starosti. Každý týden se tam nyní lidé dostávají. Proces se teď zrychluje. Čím dál víc lidí po celém světě se tam bez námahy dostává. A pak se začneš smát, protože se budeš divit, jak je to možné, že jsi to celé roky neviděl. Tak jednoduché to je, stejně jednoduché jako dýchání. Opravdu se sám sobě zasměješ. Jsi svědkem všeho, a to je všechno. Čili vědomí je svědkem, vědomí, které je nikde, ale všude. Nemůžeš říci, že je tady nebo tam, je všude. Jsi svědkem všeho. Pokud bych řekl víc, vytvořili byste si z toho pojmy, koncepty. Nechám to takto a počkám, až se tam dostanete.

Jak se osvobodit od tohoto „krysího závodu“ o přežití?

Právě teď jste zachyceni v mysli a děláte všechny tyto věci proto, abyste utekli od vlastního utrpení. Až se probudíte, budete dělat stejné věci jako dosud. Stejnou práci, stejnou profesi, stejný obchod. Ale prožitek bude úplně jiný. Teď děláš to, co děláš. Až budeš probuzen, řekněme, že jsi tesař, už to nebude práce. Budeš dělat tesařinu a budeš to milovat, budeš prožívat každý okamžik. Řekněme, že jsi úředník v kanceláři. Jak nanášíš inkoust na papír a něco tam čmáráš, nějaká čísla nebo něco, je to radostné, užíváš si to. Už to není práce. Předpokládejme, že jsi třeba hoteliér. I to je radostné. Veškerá práce se stává dokonale radostnou. Teď je to dřina. Musíš to dělat pro přežití, nebo jako prostředek pro útěk od tvého vlastního utrpení. Ale to už nebude potřebné. Budeš dělat pořád stejnou práci. Nic se nezmění. Jsi-li krejčí, i po probuzení budeš pořád krejčí. Holič, ano, budeš i nadále holičem. Nebo vědec, i nadále budeš vědcem. Nic se nezmění. Budeš mít stejnou manželku, stejné děti, stejný domov. Ale všechno bude vypadat velmi, velmi odlišně. Prožitek je úplně odlišný. A to je všechno. Takže to nenaruší tvůj normální život, ve skutečnosti budeš velice výkonný. Staneš se velmi schopným, protože nebude žádný stres, žádné napětí, žádný konflikt. Výsledkem je maximální výkonnost. Takže si nemusíš kvůli tomu dělat starosti.

 Jak mi praktikování vnitřní integrity pomůže v mém životě?

Váš život je zcela řízen programem, tento program pochází z minulých životů, momentu početí, co se stalo v děloze, jak jste přišli na svět, prvních 6 hodin po porodu až do momentu, kdy se zrodilo já – pocit oddělenosti, toto je program, který vám udává, jaký bude Váš život, kolik budete mít peněz, jaké budete mít nemoci, jaké události se stanou ve vašem životě, koho si vezmete, kolik budete mít dětí, jaké bude Vaše manželství, prostě vše je řízeno tímto programem. A pokud chcete změnit svůj život, musíte změnit tento program. A je tady mnoho možností, jak tento program můžeme změnit: Buď jít přímo do dělohy, či minulých životů a změnit je, což také můžeme udělat a to také děláme zde na Univerzitě, kdy vás provázíme speciálními procesy. To je jeden způsob. Další možnost je, když praktikujete vnitřní integritu, automaticky se tyto problémy upravují. Vnitřní integrita může napravit tyto problémy a váš život se změní. Proto dáváme důraz na to, ať praktikujete vnitřní integritu. Vnitřní integrita nejen vyřeší všechny vaše světské problémy, ale také Vám pomůže k osvícení (mukti).

O partnerském vztahu

Bezkonfliktní vztah nebo dokonalý vztah neexistuje. Život je dynamická síla, která nabízí každému z nás širokou škálu zkušeností. Kdo hledá ideální situaci bez hádek a hněvu, nebo kde se neustále vyjadřuje láska a cit, to je pouhá fantazie. Naopak poklidný vztah je takový stav bytí, kde dovolíte tomu druhému být sám sebou. To je možné pouze tehdy, když si uvědomíte marnost snahy navzájem si porozumět. Vaše vnímání a názory se vám mohou zdát velice skutečné, ale očekávat od partnera, aby přijal stejné názory a myšlenky, vytváří ten problém. Není možné neustále spolu souhlasit. Jste výsledkem zkušeností, které podmiňují různé faktory – jako je váš porod, dětství, počasí, jídlo, které jíte a to samé platí pro vašeho partnera. Každý z vás se chová jedinečně, tudíž očekávat od partnera stejné názory není inteligentní. Když si uvědomíte tuto pravdu, začnete prožívat svého partnera s radostí. Například když se na vás bude vaše manželka hněvat, pokud byste se skutečně na ni napojili a prožili její vztek, stejně jak si dokážete užít svou ranní procházku nebo šálek kafe, pak by to byla nejvíce naplňující chvíle vašeho manželského života. Toto by určitě toho druhého uklidnilo, protože si nestěžujete ani ho neodmítáte. Toto je konečné řešení pro zdravý manželský život. Kontemplujte nad otázkami.: Můžete si vzpomenout na problémy, o které jste se přeli se svým partnerem? Pokaždé když si stěžujete a snažíte se změnit názor vašeho partnera, jak na to reaguje?

Úloha otce, když je dítě v lůně matky

Základní rolí otce je udělat svou ženu co nejšťastnější a žena zase musí o svém muži smýšlet co nejpozitivněji. Například, známe osobu, která se velmi sarkasticky směje, takže když s Vámi mluví, velmi sarkasticky se směje, a tak se druhá osoba cítí velice špatně. Za čas jsme objevili proč. V době, kdy byla tato osoba v lůně, měla její matka špatný vztah s jejím otcem. A tak stále přemýšlela: “Musím mít dítě, které tomu muži ublíží, protože já mu ublížit nejsem schopna.” A tak se dítě narodilo a její otec se choval jako obvykle násilnicky. Byl k dítěti verbálně hrubý a také se k němu choval násilnicky. A dítě na to reagovalo sarkastickým smíchem, což otce zdrtilo. A tak vidíte, jak vztah, který měl otec s matkou, ovlivnil dítě v lůně. Nyní dítě vyrostlo, je z něho velká slečna, která se sarkasticky směje, což ji působí problémy ve vztahu k lidem. Nemá kvůli svému sarkasmu s ostatními lidmi dobré vztahy, i přestože je inteligentní a dobrý člověk, má ale sarkastický smích. Jak by to mohli lidé tolerovat? A tak je její život v určitých směrech v troskách. Takže proto musí manžel, otec chlapce nebo dívky, v první řadě učinit svou ženu šťastnou. Nešťastná žena rodí problematické děti, které s ní budou nešťastné. Zejména budou děti nešťastné s otcem, to je velmi podstatné. A je také velice důležité, aby žena měla dobrý vztah také s ostatními. Další věcí, kterou může muž udělat pro své dítě v lůně je povídat si s ním. Denně si může sednout a říci mu: „Ty jsi ale krásné děťátko. Vyrosteš a budeš úžasné“ říkat milé pozitivní věci, jako: „Už na tebe čekám, vítej na svět“. Všechno, co mu poví, bude dítě registrovat. Dítě si to možná nebude pamatovat, ale jsou způsoby, kterými mu můžeme pomoci si na to vzpomenout. Ale odtamtud to bude formovat život dítěte. To, co bude dítě dělat v budoucnu, může být předurčeno už v samotném lůně. Tu otec hraje důležitější roli. Pokud chcete ovlivnit budoucnost svého dítěte, musí si otec s matkou sednout a promlouvat ke svému dítěti. Rodičovství je velice obtížný a náročný úkol. Proto pouze ti, kteří jsou skutečně v pořádku po fyzické, mentální, emocionální, i spirituální stránce by měli mít děti. Ostatní udělají lidstvu největší službu, když děti mít nebudou. To bude jejich největším přispěním, protože na svět přivedou život, který bude trpět jak v pekle, nešťastného člověka, který bude nejen trpět, ale také způsobovat utrpení ostatním a vytvářet tím i mizernou planetu. Nyní však nacházíme lidi, kteří jsou pro rodičovství absolutně nekvalifikovaní a chtějí mít děti, a kteří rodí vrahy, podvodníky, násilníky, kriminálníky, sadisty a lidi, kteří v životě selžou. Což je velice vážná věc, a lidé si musí uvědomit, co to je být rodičem. Což je pro společnost velice významné a důležité.

Vztahy s Rodiči

Napravit vztah s rodiči má nejvyšší prioritu, až pak následuje aspekt služby (seva). Technicky se děje to, že všechny tvé vztahy odrážejí tvůj vztah k rodičům. Takže odrážejí přesně to, co se odehrálo mezi tebou a tvými rodiči. Vztahy, které máš v rodině, mezi přáteli a kolegy v práci, to vše opět závisí na tvém vztahu k rodičům. Pokud se vztah s rodiči dá do pořádku všechno se upraví tak, jak má. A život jsou vztahy. Děje se to tak, že život také odráží tyto vztahy. Máš li velmi špatný vztah se svým otcem, nejspíše budeš mít finanční problémy, protože život ti to bude zrcadlit. Máš li velmi špatný vztah se svou matkou, pak budeš čelit zbytečným překážkám, protože život ti bude ten špatný vztah zrcadlit. Život jsou vztahy. Ve skutečnosti se to stane tak, že když se vztah s rodiči napraví, něco se stane v srdci, srdce je propojeno s mozkem, z mozku jsou signály vyslány dál. Řekněme, že ti někdo má dát peníze a nevrací ti je. Jakmile urovnáš svůj vztah, srdce vyšle signál mozku, a mozek je nástroj, který přenáší energie. Dotyčný člověk zachytí tyto energie, dojde ke změně v jeho srdci a vrátí ti peníze. Technická stránka není tak důležitá, ale je to možné dokázat empiricky. Uděláš toto, dostaneš tamto. Vyzkoušej to a uvidíš. Kdokoliv má velké finanční potíže, urovná li svůj vztah s otcem, uvidí okamžité zlepšení. Pokud čelíš zbytečným překážkám, urovnej si vztah s matkou a uvidíš okamžité zlepšení. Je to možné experimentálně ověřit. Vše o čem tady hovořím, je potvrzeno v úplném základu.

Vztah k rodičům

Rozkvete li někomu srdce, přinese mi to velkou radost. Nebo když někdo získá hluboký vhled, udělá mi to velkou radost. Ale obrovskou radost mi přinese napravení vztahu mezi rodiči a dětmi. Protože když se to stane, je to pro mě ujištění, je to záruka, že tato rodina dosáhne osvícení. To je klíčem. Je to podnětná věc, pokud se vztah dá do pořádku, všechno zapadne na své místo. Vyřeší se finanční problémy rodiny, vyřeší se zdravotní problémy. Je to řešení na jejich problémy. A vždy když to jedna rodina dokáže, ovlivní to 100 tisíc lidí. Tolik to prospěje celému lidstvu. Mohli bychom předejít obdobím sucha, mohli bychom předejít záplavám a zabránit válkám. Mohli bychom toho tolik udělat, pokud by toho rodiny jako celek dosáhly. Pokud se vztah dá do pořádku, je zvláštní, že když se vztah napraví, srdce vysílá odlišné signály do mozku. Mozek je jako vysílací stanice. Vysílá určité zprávy, myšlenky, pocity do myšlenkového pole, odkud to znovu zachycujeme. 100.000 lidí bude ovlivněno, napraví li se vztahy v rodině, což znamená, že ovlivňujeme globální vědomí. Pro mě je zeměkoule jako rodina. Takže pokud se něco stane tady a někomu to prospěje, mám z toho obrovskou radost. Proto jsem tak zaměřen na rodinu.

Jak změna v roce 2012 ovlivní lidi, kteří si nejsou vědomi vědomí?

A jak budou osvobozeni ze svého vnitřního trápení? Když v roce 1989 propukl fenomén Oneness,odehrával se na školní půdě a všichni jsme se na něm pracovali. A stalo se to, že lidé, kteří kráčeli po cestě vzdálené 2 nebo 3 km byli fenoménem ovlivněni. Mohl to být traktorista nebo řidiči aut ve vzdálenosti 4 km od školy, kteří se dostali do určitého stavu vědomí. A třebaže byli zvyklí jezdit touto cestou, stali se jim nehody. Tehdy jsme začali kontrolovat tento fenomén. A pravděpodobně kdybychom ho nechali bez kontroly, nevíme, co by se stalo. Stejně tak, to co se stane v roce 2012 je, že i když jste si vědomi fenoménu nebo ne, jestli dostáváte dikšu nebo ne, pokud to zvládne (probudí se) dostačující počet lidí, ovlivní to lidi na celém světě tak, že to změní jejich vnímání. To znamená, že budou ve svém srdci cítit více soucitu pro ostatní. Budou se cítit více spojeni. Stanou se více milujícími, stanou se laskavějšími. Stanou se z nich lepší lidské bytosti. A ne proto, že jim někdo řekl, (že jsou lepšími), nebo něco takového, ale velmi přirozeně bude růst jejich úroveň vědomí. Samozřejmě se nestanou probuzenými, ani se nedostanou do velmi vysokých stavů vědomí. Ale pomalu si budou uvědomovat, že jejich myšlenky se mění. Negativní myšlenky se budou stávat pozitivnějšími, více celistvými a úplnými. Zkrátka můžeme říci, že se z nich stanou lepší lidské bytosti. A bude to růst a možná za pět, šest let také dosáhnou probuzení. A nezáleží na tom, kde budou, jestli v Africe nebo na nějakém jiném vzdáleném místě. Zcela přirozeně se přesunou do stavu jednoty (celistvosti). Nebude to nic teatrálního, ale zajisté to zmenší místní konflikty a problémy mezi lidmi. Tak toto se stane. Rodiny se začnou sbližovat. Členové rodin, kteří mezi sebou válčili, si budou blíž. Takové výsledky budeme mít. Mládež bude šťastnější, nebude mít takovou potřebu užívat drogy nebo jiné látky. Takový výsledek můžeme čekat v roce 2012.

Bhagavane, dějí se věci dle naší vůle nebo dle božské vůle?

Pravda je jako víceposchoďová budova, pokud se na pravdu díváš z přízemí, bude se ti zdát jiná, než když se budeš dívat z 94 patra. Prožívání skutečnosti závisí od úrovně našeho vědomí. Pro realizovaného a probuzeného člověka existuje pouze přítomnost Boha, rozhodnutí je Bůh, dělání rozhodnutí je Bůh, tudíž zde otázka svobodné vůle vůbec nepovstává. Člověk nacházející se v průměrném stavu vědomí uvízl ve třech iluzích: v iluzi osobnosti, oddělenosti a svobody. Když jsme polapeni v těchto iluzích, prožíváme dualitu “já” a “to co není já”, jako dualitu člověka a Boha, svobodné a božské vůle. Když uvízneme v iluzích oddělenosti, můžeme na situace reagovat různými způsoby. Pokud se věci dějí, jak si přejeme, často věříme, že je to zásluhou našeho úsilí a svobodné vůle, a pokud se věci nedějí dle našich přání, často svádíme vinu na božskou vůli. Tito lidé to vidí jako střídání svobodné a božské vůle ve svém životě. I když procento iluze svobodné vůle je u lidí různé. Někteří si myslí, že mají na výběr, že mohou ovlivnit a změnit směr svého života dle svého přání, pro ně je božská vůle iluzí, ve chvílích, kdy se jim život vymkne z rukou, odmítají plynout s tím, co přichází a mají sklon svádět vinu na druhé a na Boha. Obyčejně mají sklon to vzdát, dělat kompromisy nebo jdou do deprese. Vesmír je v podstatě nepředvídatelný, protože je živoucí věcí a neustále se mění. Pokud vidíme, že život je mimo naši kontrolu, přijmeme to a odevzdáme se Božství, to je moudrost.

 O vizi a naší roli v příštích 3-5 letech

V podstatě věřím tomu, že pokud lidstvo neprojde proměnou, myslím, že lidstvo jako celek může skončit velmi brzy. A…Měli bychom dovolit, aby se to stalo? Lidé říkají: “Nezáleží na tom, jestli bude svět zničen. Zemřeme v jedné explozi. Můžeme mít nový holocaust a všichni zemřít a tak vše utrpení skončí. Ale věc se má tak, že to tím nekončí. Pokud ztratíme svá fyzická těla tak nevymřeme. Budeme existovat v jiných dimenzích a utrpení bude pokračovat. Takže nejlepší věcí je udržet planetu na živu a přežít na planetě. A to se nestane, pokud lidstvo neprojde transformací. Toto je možná nejlepší doba v historii této planety, kdy se můžeme skutečně vyvinout v nějaký jiný druh. Objeví se jakýsi evoluční druh člověka. Nebudeme tím, čím jsme dnes. Budeme zcela odlišní. Toto je možná naše poslední šance. A skutečnost, že jsme všichni tady, je naším osudem uskutečnit to. Neříkám, že jsme jediná skupina, která to dělá. Je zde více skupin, které pracují a pracují v různých oblastech. Hlavní věcí je kulminace a my jsme pouze jednou částí toho všeho. Nemůžeme říct, že jsme jediní, kteří zachrání planetu, kdepak! Je zde mnoho jiných skupin, které pracují, a to vše nejspíše povede k výsledné transformaci.

Jak si být jistý, že dikša funguje?

Sledujte výsledek…když k Vám někdo přijde s problémem, obdrží li dikšu a je od tohoto problému nebo nemoci osvobozen, tak dikša funguje. Když přijde někdo s psychickým problémem, dostane dikšu a jeho bolest zmizí, možná ne hned, ale za pár dní, je to důkaz, že dikša funguje. Když někdo nemá peníze, dostane požehnání a jeho finanční problémy jsou vyřešeny, je to důkaz, že to funguje. Budete předávat dikšu, abyste pomohli vyřešit problémy lidí. Může to být jakýkoliv druh problému…Pokud je vaše zvířátko nemocné, může dostat dikšu také domácí mazlíček, funguje to. Takže běžte a zkoušejte to…A pokud budete mít výsledky, znamená to, že to jde dobře. Pokud se nedostaví očekávané výsledky, musíte hledat v sobě, jestli to je práce ega či nemáte v pořádku spojení s božstvím, hledejte to v sobě, vycházíme z výsledků, které máme. Ovoce dikši nám ukazuje, jestli dikša skutečně funguje.

Jak si vytvořit vizi v životě?

V případě, že nevíte jaké je vaše životní poslání, pak musíte zůstat s faktem, že NEVÍTE, jaké je vaše životní poslání. Neměli byste se snažit na to přijít svou myslí a pokusit se objevit co to je. Protože mysl vám s tímto nemůže pomoct. Důležité je praktikovat vnitřní integritu, což je pokračovat v pozorování tvé mysli, dívat se, co se děje ve tvé mysli, snažit se jít hlouběji a hlouběji, a jak se ti s pomocí vnitřní integrity bude odkrývat stále více a více o tobě samém, po celou dobu zůstaň s faktem, že NEVÍŠ jaké je tvoje poslání v životě. Pouze očekávej odpověď. Nesnaž se přijít na odpověď, ale pouze odpověď očekávej a zůstaň s faktem, že nevíš. Jak budeš pokračovat s praktikováním vnitřní integrity možná za 2, 3, 5 dní nebo jak jsme zjistili – zpravidla do 6 měsíců se ti tvé životní poslání velice jasně ukáže. A jakmile se ti odhalí, pak se také automaticky začne naplňovat.

Jak dávat a přijímat dikšu?

Za prvé, neměli byste přijímat dikšu od někoho, koho nemáte rádi, tomu je nejlépe se vyhnout. Další věc je, že když předáváte dikšu, musíte si plně uvědomovat, že nyní jste nástrojem Božství, za účelem pomoci lidstvu, musíte jasně chápat, že Božství přes Vás protéká, protože chce pomoci lidstvu, a Vy tímto způsobem lidstvu sloužíte. Takže je potřeba si uvědomit dvě věci: 1. Jasně si uvědomovat, že dikša není něco, co děláte vy, ale že jste pouze nástrojem Božství 2. Božství chce pomoci lidstvu a vy Božství takto pomáháte, ale ne, že vy pomáháte lidstvu, protože kdo jste, abyste pomáhali lidstvu? Je potřeba si uvědomit, že pomáháte Božství, aby pomohlo lidstvu. Pokud máte tento způsob uvědomění, tak Vaše dobrá karma roste velice rychle. Tuto dobrou karmu můžete použít na vyřešení finančních problémů, obchodních problémů, problémů s prací, pro vaše probuzení, či pro zlepšení zdraví, můžete ji použít pro jakýkoliv účel, stejně tak jako když máte peníze v bance a za ně si můžete koupit, co chcete. Stejně tak to funguje s dobrou karmou, kterou můžete “zaplatit” co chcete. Kdykoliv předáváte někomu dikšu, získáváte tím dobrou karmu, hodně dobré karmy, protože mu bylo pomoženo. Ale musíte si uvědomovat, že pomáháte Božství, aby mu pomohlo, pokud máte toto uvědomění, tak získáváte dobrou karmu, pokud toto uvědomění nemáte, nezískáváte dobrou karmu. Takto je potřeba to chápat.

Bhagavane, často se přestávám ovládat, zvláště s těmi nejbližšími. Co mám dělat? Jak mám zvládnout vztek?

Vztek je prvotní přirozená emoce, tu a tam prožívaná všemi lidmi. Může vybudit psychologické zdroje lidí ke kolektivní akci. Ale bohužel se vztek stal nezkrotitelným chováním pro mnoho lidí. Normálně se lidé snaží svůj hněv ovládat. Ale jak se namáháme s potlačováním vzteku, tak se naše emoce pouze zhoršují. Proto je důležité rozvinout zcela jiný náhled na řešení tohoto problému. Prudký hněv je v zásadě příznakem hluboce zakořeněného náboje, který je uložen ve tvém podvědomí a co je tím nábojem? Je to nezpracovaná zkušenost z tvé minulosti, která je nucena se opakovat. Proto si lidé, kteří jsou ovládání svými náboji, vytvářejí velmi omezený pohled na život. Každá situace, vztah se stává půdou pro tvé náboje, aby se mohly ukázat, či se projevit a následně se stávají velmi náchylnými na jakékoli reakce. Jestliže se chceš zbavit vzteku, potom pracuj na utišení řvoucích démonu tvého vědomí. Vyřeš si neurovnané problémy tvé minulosti ve tvých vztazích, nebo s tebou samotným a jistě pocítíš změnu ve svém chování a projevu. Budeš prožívat vztek bez vzdoru a nevole. Je to stav, který může být dobře popsán jako vztek bez vzteku, který nenechává žádné neprožité zbytky.

 

Videa –  SRI BHAGAVAN odpovídá na otázky: